V pivovaru Vyškov, kde jsem objevil několik knih. Byly staré, zaprášené a opotřebované.
Jedna z nich mně padla do oka. Očima jsem prolétl stránku za stránkou a doslova ji hltal. Kniha byla prošpikována čtivými informacemi psanými odborně a zároveň laicky.
Byl jsem nadšený a říkal si, že mám dvě možnosti. Buď si knihu nechám, a budu se pyšnit tímhle klenotem, nebo se o znalostech našich předků podělím s ostatními.
Se všemi domovarníky, se sládky malých i velkých pivovarů, se všemi, kteří hledají odpovědi na pivní otázky.
Ve varně se ze sladového šrotu rmutováním připraví sladina. Vařením sladiny s chmelem se získá mladina, která se pak zchladí.
Zchlazená mladina se v kvasných kádích zakvasí pivovarskými kvasnicemi. Úkolem sládka je vést hlavní kvašení tak, aby nejvyšší teplota v pivě nepřekročila 10 °C.
Po hlavním kvašení se mladé pivo přečerpává do ležáckých nádob k dokvašování. Dokvašování piva nemá probíhat za teplot nad 4 °C.
Po skončené době dokvašování se pivo stáčí do dopravních nádob a popřípadě se pasteruje.
Lidé a technologie se mění. Ověřené postupy výroby českého světlého ležáku zůstávají po staletí stejné.
Obsah učebnice je podán pouze v takovém v rozsahu, aby učivo mohlo být vyloženo a procvičeno během jednoho roku v souladu s učebními osnovami.
Původní učebnice byla vydána v roce 1964. V reedici spatřila světlo světa v září 2022. Je téměř shodná s originálem. Nevyhnuli jsme se drobným jazykovým korekturám a zmenšili formát tak, aby se Vám vešla do knihovny.
David Janda, Beer Academy
„Z téhle knihy se učil můj táta.“ vzpomíná Tomáš Vodochodský. Společně s Milanem Starcem uložili originál v Národním muzeu pivovarnictví v Kostelci nad Černými lesy.
„Do pivovarského řemesla mě zasvěcovali zkušení sládci.
Nyní své znalosti zase já předávám dalším generacím. A abychom pochopili současnost, musíme znát minulost.“